Město Horní Planá
Náměstí 54
382 26 Horní Planá
IČO: 00245895
DIČ: CZ00245895

ID datové schránky: re7bd6q
Telefon: 380 724 410
Fax: 380 724 420
mu@horniplana.cz

Mapa

Úvodní strana -> Výročí úmrtí Adalberta Stiftera

Výročí úmrtí Adalberta Stiftera

16.01.2018 - 17:51
Přečeteno: 142x
Horní Planá | Rodný dům Adalberta Stiftera |


Před 150 lety zemřel „básník Šumavy“ Adalbert Stifter, význačný rodák z Horní Plané.

Jeho život byl zakončen tragicky. Poslední léta mu ztrpčovala strastiplná a nevyléčitelná choroba. Zotavení a léčbu nalézal opakovaně v Karlových Varech, kam podnikl celkem tři cesty r. 1855, 1856 a 1857 (byla tu po něm pojmenována i jedna z nejhezčích karlovarských vyhlídek, po roce 1945 však přejmenována na Stalinovu; nynější jméno Goethova rozhledna získal objekt v šedesátých letech) a dále na statku Rosenberger Gut v Lackenhäuser na bavorském úpatí Třistoličníku, kde se intenzivně věnoval psaní historického románu Vítek (zdejší muzejní expozice Stifter a les vypráví moderním způsobem o jeho výjimečném životě a působení) a v rakouských lázních Kirschlag.

26. ledna 1868 si břitvou na holení způsobil řeznou ránu krční tepny a zemřel o dva dny později 28. ledna v 8 hodin ráno. Stalo se tak v jeho bytě Linci v domě zvaném „Hartl’schen Haus 1313“ s dnešní adresou Adalbert-Stifter-Platz Nr. 1 (náměstí Adalberta Stiftera čp. 1) nedaleko Dunaje. Adalbert Stifter v tomto domě žil s manželkou Amalií od r. 1848, kdy se sem přestěhovali z Vídně. Od r. 1957 zde sídlí Institut Adalberta Stiftera země Horní Rakousko, založený r. 1950 pro shromažďování, výzkum a zprostředkování literatury a jazyka. V památkově chráněném klasicistním domě se dnes mj. nachází Muzeum literatury Horního Rakouska. Návštěvníci zde v bývalém bytě manželů Stifterových mohou vidět původní mobiliář (mezitím i sofa na kterém A. Stifter zemřel), Stifterovy obrazy a další objekty z jeho vlastnictví (například i dózu s rodnou zeminou). Ve Stifterově domě se rovněž nacházejí neustále se rozšiřující sbírky Literárního muzea a Archivu literatury Horního Rakouska, vztahující se k A. Stifterovi,  a jsou zde pořádány i četné pořady a akce. V oblasti výzkumu literatury v institutu byl a je Adalbert Stifter těžištěm mezinárodní spolupráce.

Své rodné město navštívil A. Stifter naposledy v říjnu roku 1867, tedy tři měsíce před smrtí, a 27. října zde byl přítomen při instalaci kamenného epitafu, jež nechal zasadit do zdi kostela sv. Markéty na památku své matky Magdaleny, pohřbené na zdejším hřbitově. Z tohoto roku se mj. nachází fotografie rodného Stifterova domu, která je považována za jednu z nejstarších fotografií Šumavy vůbec. Žily zde tehdy dvě rodiny, každá se čtyřmi dětmi – rodina spisovatelovy sestry Marianne a bratra Johanna. Již 7 měsíců po jeho úmrtí byla na průčelí domu odhalena mramorová pamětní deska.

K 150. výročí úmrtí A. Stiftera se ve Stifterově domě v Linci konala v říjnu 2017 čtvrtá a poslední část mezioborového sympozia "Stifterovy světy". Sympozium o místech života „básníka Šumavy“ bylo pořádáno v kontextu „Roků Adalberta Stiftera 2015 (210. narozeniny) a 2018 (150. výročí úmrtí)“ Spolkem Adalberta Stiftera v Mnichově ve spolupráci s lineckým Institutem Adalberta Stiftera. První část sympozia se konala v Horní Plané v Centru A. Stiftera a další proběhly pak v Kremsmünsteru a ve Vídni. Letos budou všechny příspěvky vědecké konference knižně publikovány.

K výročí bude v jeho rodném domě v Horní Plané otevřena nová výstava, věnovaná ilustracím spisovatelova literárního díla. Vernisáž proběhne v rámci festivalu Muzejní noci 9. června 2018.

Výročí úmrtí hornoplánského rodáka - kulaté 100. - bylo v Horní Plané připomenuto i v lednu osudového roku 1968. Událost dokumentuje několik jedinečných fotografií zachycujících zakladatele Stifterova památníku a Čestného občana Horní Plané Dr. Hugo Rokytu – v Palackého ul., v aleji vedoucí k poutní kapli Panny Marie Bolestné a v rodném domě A. Stiftera při pořizování rozhlasové nahrávky. Najdou se v Horní Plané pamětníci/účastníci této události?

L. Hůlková

Na přiložené fotografii je Stifterův dům v Linci převzatá z

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš)

http://www.kohoutikriz.org/data/w_lachi.php#ilachi



Fotogalerie


Úřední deska

Kalendář akcí

Webová kamera a počasí

Dokumenty ke stažení